Uživatelská příručka En-ROADS

Ekonomický růst🔗

Předpokládejte vyšší nebo nižší růst vyrobeného zboží a poskytovaných služeb. Ekonomický růst se měří v hrubém domácím produktu (HDP) GDP: Hrubý domácí produkt. Celková hodnota (v penězích) zboží vyrobeného a služeb poskytnutých v zemi během jednoho roku. na osobu a je klíčovým faktorem ve spotřebě energie. Existují alternativy, jak uspokojit potřeby lidí prostřednictvím ekonomických rámců, které nejsou založeny na neustálém růstu HDP.

Příklady🔗

  • Globální úsilí o snížení nadměrné spotřeby a přijetí dobrovolné střídmosti.
  • Vysoký ekonomický růst pohánějící zvýšenou spotřebu zdrojů a vyšší emise.

Hlavní sdělení🔗

  • Pomalejší ekonomický růst by byl přístupem s vysokým pákovým efektem, jak se vyhnout budoucímu nárůstu teploty, existuje však mnoho otázek, jak by k tomu mohlo dojít a jak to provést spravedlivým způsobem.

  • Dopady změny klimatu mají moc výrazně snížit hospodářský růst.

Klíčové dynamiky🔗

  • Dopad. Sledujte, jak se mění všechny zdroje energie, když měníte ekonomický růst. Populace se násobí HDP na hlavu, aby se rovnalo celkovému globálnímu HDP, neboli hrubému světovému produktu. Zvýšení HDP na hlavu urychluje exponenciální růst celkového globálního HDP, což je v současnosti pravděpodobně nejdůležitější hnací silou emisí oxidu uhličitého. Použijte Kaya grafy k pochopení toho, jak ekonomický růst ovlivňuje emise ve vašem scénáři.

  • Pokud dojde k dekarbonizaci energetického systému, vyšší ekonomický růst nebude mít tak velký dopad na teplotu.

  • Klimatické změny zpomalují hospodářský růst, což snižuje poptávku po energii a emise skleníkových plynů a vytváří vyrovnávací smyčku, která pak omezuje změnu klimatu. Toto chování můžete vypnout vypnutím předpokladu v části „Ekonomický dopad změny klimatu.“

Potenciální vedlejší přínosy nižšího růstu🔗

  • Pozornost může být přesunuta na alternativní opatření prosperity, která zvyšují blahobyt lidí, jako je hrubé národní štěstí.
  • Větší zaměření na zachování zdrojů a menší spotřeba materiálu může vést k menšímu plýtvání.

Úvahy o spravedlnosti🔗

  • Hospodářský růst je spojen s vytažením lidí z chudoby na celém světě. I když v posledních desetiletích se mnoho zisků v hospodářském růstu dostalo k těm nejbohatším na světě. Bez ohledu na to musí být politiky přizpůsobeny konkrétním místním a regionálním podmínkám.
  • Když se růst HDP zpomalí nebo se sníží, vlády mohou mít vyšší rozpočtové deficity, často zavádějí úsporná opatření – omezování výdajů a zvyšování daní – aby rozdíl vyrovnaly. Tyto reformy mohou mít vážný dopad na chudou a pracující třídu, způsobit ztrátu pracovních míst a všechny nerovnosti, které přicházejí se ztrátou živobytí.1
  • Opatření, která omezují změnu klimatu, snižují ekonomické škody způsobené klimatickými dopady, což zvyšuje HDP na osobu, spotřebu a poptávku po energii.

Videa🔗

Populace a hospodářský růst

Nastavení posuvníku🔗

Ekonomický růst

nízký růst status quo vysoký růst
Dlouhodobý ekonomický růst 0,5 % až 1,2 % 1,2 % až 1,9 % 1,9 % až 2,5 %
Krátkodobý ekonomický růst 1,7 % až 2,1 % 2,2 % až 2,9 % 3,0 % až 3,7 %

Posuvník „Dlouhodobý ekonomický růst“ je hlavním posuvníkem, který se používá pro řízení ekonomického růstu. Přesnější předpoklady ekonomického růstu však lze nastavit také úpravou posuvníku „Blízký ekonomický růst“. Tento posuvník nastavuje počáteční globální průměrný růst HDP na osobu. Posuvník „Doba přechodu“ je k dispozici pro změnu doby, za kterou úroveň „Blízký ekonomický růst“ dosáhne úrovně „Dlouhodobý ekonomický růst“.

Snížení HDP v důsledku dopadů klimatu

Očekává se, že změna klimatu bude mít řadu nepříznivých dopadů na ekonomiku, jako jsou snížené investice do zboží a služeb v důsledku nákladů na reakci na změny extrémních povětrnostních jevů, vzestup hladiny moří, dezertifikace, pokles výnosů plodin, záplavy a následná migrace. Aby se to vysvětlilo, En-ROADS zahrnuje zpětnou vazbu v základním scénáři, kde zvýšená teplota snižuje odhadovanou míru ekonomického růstu. Toto je známé jako „funkce poškození“. Přepínač „Změna klimatu zpomaluje ekonomický růst“ (v části Simulace > Předpoklady > Ekonomický dopad změny klimatu) umožňuje uživateli prozkoumat scénáře s a bez poškození ekonomiky v důsledku dopadů změny klimatu. Když je spínač aktivován, může uživatel určit, jakou funkci poškození má použít v posuvníku „Formulace ekonomického poškození“.

Několik ekonomů formulovalo tento dopad jako procentuální snížení globálního HDP a odhadli jej jako funkci změny teploty. En-ROADS obsahuje čtyři hlavní funkce z výzkumné literatury: Burke et al. (2018), Burke a kol. (2015), Dietz & Stern (2015) a Howard & Sterner (2017). Uživatelé mohou také vytvořit vlastní formulaci pro testování vlastního odhadovaného dopadu změny klimatu na HDP. Prohlédněte si výsledné odhady ekonomických škod v grafu „Snížení HDP vs. teplota“.

Chcete-li se dozvědět více, navštivte sekci Ekonomické škody způsobené změnou klimatu na stránce En-ROADS Dynamika.

Posuvník „Sociální diskontní sazba“ (SDR) pod Simulací > Předpoklady > Ekonomický dopad změny klimatu se používá k výpočtu současné hodnoty přínosů opatření ke snížení globálního oteplování, protože k nim dochází postupně, v průběhu příštích několika set let, v důsledku dlouhá životnost skleníkových plynů v atmosféře. Představuje zájem lidí, kteří dnes žijí, o blaho budoucích generací. Čím vyšší je sociální diskontní sazba, tím méně záleží na blahobytu budoucích generací.

Struktura modelu🔗

En-ROADS využívá historická data o hospodářském růstu ze Světové banky a poté promítá růst HDP na hlavu pro všechny regiony tak, aby se nakonec přiblížil k dlouhodobému tempu hospodářského růstu 1,5 %/rok. Ekonomický růst v En-ROADS zohledňuje dopad dopadů změny klimatu na HDP, takže skutečný dlouhodobý růst v základním scénáři je nižší než 1,5 %/rok. Rozdíly mezi scénářem, který zohledňuje ekonomický dopad změny teploty, a scénářem, který ne, lze prozkoumat na grafech „HDP na hlavu“ a „Hrubý světový produkt“.

Nejčastější dotazy a vysvětlení🔗

Další dotazy a podporu naleznete na adrese support.climateinteractive.org.

Poznámky pod čarou

[1]: Ruckert, A., & Labonté, R. (2017). Health inequities in the age of austerity: The need for social protection policies. Social Science & Medicine, 187, 306–311.

Výsledky hledání

Vašemu hledání neodpovídají žádné dokumenty.