Odstraňování oxidu uhličitého na přírodní bázi🔗

Podporovat rozšiřování lesů (zalesňování), obnovu degradovaných lesů, zavádění zemědělských postupů, které zachycují uhlík, a výrobu biouhlu Tyto metody založené na přírodě mohou odstraňovat oxid uhličitý z atmosféry a ukládat ho v rostlinách a půdě. Tento uhlík se však může opět uvolnit, pokud dojde ke změně půdy, ať už záměrnou činností, jako je zemědělství, nebo náhodnými událostmi, jako jsou lesní požáry.

Příklady🔗

Vládní politiky, pobídky a financování pro identifikaci dostupné půdy, výsadbu stromů a správu lesů.
Podpora podniků, vlastníků pozemků a veřejnosti pro rozsáhlou výsadbu stromů.
Trhy s uhlíkem, které motivují zemědělce k zavádění zemědělských postupů vázání uhlíku v půdě, jako je pěstování krycích plodin a střídání plodin.
Výroba a používání biouhlu jako půdního doplňku.

Metody odstraňování oxidu uhličitého na přírodní bázi🔗

V simulátoru En-ROADS lze zkoumat následující metody odstraňování CO₂ na přírodní bázi:



Zalesňování a obnova lesů. Když stromy rostou, odčerpávají ze vzduchu uhlík, čímž snižují koncentraci oxidu uhličitého. CO₂ se pak ukládá do živé biomasy.	Zachycování uhlíku v zemědělské půdě zahrnuje používání zemědělských postupů, které zvyšují obsah uhlíku v půdě (např. zemědělství bez obdělávání půdy a prevence nadměrné pastvy).

Biouhel je biomasa (např. ze stromů), která byla pyrolýzou zpracována na dřevěné uhlí a poté zakopána, aby se v ní zachoval uhlík.

Hlavní sdělení🔗

Zalesňování může z atmosféry odčerpat značné množství oxidu uhličitého, je však třeba vzít v úvahu dostupnost půdy a další vlivy. K výraznému ovlivnění změny teploty by bylo zapotřebí obrovského množství půdy.
Uhlík uložený ve stromech a půdě je náchylný k budoucímu uvolnění v důsledku přírodních poruch (např. požárů) nebo změn v hospodaření s půdou (např. nadměrné pastvy nebo odlesňování).

Klíčové dynamiky🔗

Vliv. Pěstování většího počtu stromů zvyšuje globální odstraňování CO₂ z atmosféry, protože fotosyntéza vtahuje uhlík do biomasy a půdy. Sledujte, jak se v důsledku toho mírně snižuje teplota.
Zpoždění. Trvá desítky let, než nově vysazené stromy odstraní dostatek uhlíku, aby se staly významným zdrojem odstraňování uhlíku.
Vratnost. Stromy jsou náchylné na požáry, hmyz a poškození způsobené povětrnostními vlivy, nemluvě o budoucí sklizni; to vše vede k emisím uhlíku v důsledku hoření a rozkladu.
Rozsah ve srovnání s emisemi z energetiky. Množství uhlíku, které mohou další stromy vytáhnout z atmosféry, je zastíněno obrovským množstvím oxidu uhličitého uvolněného spalováním fosilních paliv.
Potřeba půdy. Prohlédněte si grafy „Půda pro pěstování biomasy odstraňující CO₂“ a „Půda pro zemědělství s odstraňováním CO₂“ a všimněte si celkové rozlohy půdy, kterou by všechny přístupy mohly vyžadovat.

Potenciální vedlejší přínosy odstraňování oxidu uhličitého na přírodní bázi🔗

Nové lesy mohou vytvářet nové ekosystémy a chránit stávající stanoviště volně žijících živočichů, biologickou rozmanitost a ekosystémové služby.
Větší a zdravější koruny stromů ve městech snižují vliv městského tepelného ostrova a spotřebu energie na vytápění a chlazení.
Vznikají pracovní místa při výsadbě stromů, péči o ně a jejich údržbě.
Přístupy k odstraňování uhlíku na přírodní bázi, jako je sekvestrace uhlíku v zemědělské půdě, mohou v některých případech pomoci zvýšit zisky vlastníků půdy a zemědělců prostřednictvím trhů s uhlíkem.
Některé metody sekvestrace uhlíku v zemědělské půdě, jako jsou krycí plodiny a doplňování půdy biocharem, by mohly zlepšit zdraví půdy.

Úvahy o spravedlnosti🔗

Zalesňování znamená přeměnu velkých ploch půdy na les. To může někdy vést ke vzniku monokultur stromů, které jsou všechny stejně staré, což nepřispívá ke zdravé biologické rozmanitosti tolik jako přirozené lesy.
Velké přesuny půdy mohou ohrozit historický přístup k půdě, proto je nezbytné zapojit do procesu tvorby a provádění politiky komunity s nízkými příjmy a menšiny, včetně původních obyvatel.
Těžba surovin pro výrobu biouhlu může konkurovat jiným způsobům využití, jako je produkce potravin nebo ochrana stanovišť, a pokud se s ní nebude nakládat udržitelným způsobem, může mít negativní environmentální nebo sociální dopady.

Nastavení posuvníku🔗

Přesunutím hlavního posuvníku Odstraňování oxidu uhličitého na přírodní bázi se změní množství uhlíku odstraněného třemi metodami: zalesňováním, sekvestrací uhlíku v zemědělské půdě a biocharem.

	status quo	nízký růst	střední růst	vysoký růst
Procento maximálního potenciálu	0 % až +15 %	+15 % až +40 %	+40 % až +70 %	+70 % až +100 %

Zalesňování: Posuvník „Procento dostupné půdy pro zalesňování“ mění procento dostupné půdy, které je použito pro pěstování nových lesů. Hodnota 100 % by znamenala, že 550 milionů hektarů (Mha) půdy je pokryto lesy. 550 Mha představuje přibližně 16 % současné rozlohy travnatých ploch, 6 % veškeré půdy (včetně pouští a tundry), která v současnosti není zalesněná, a přibližně 80 % rozdílu v rozloze lesů z roku 1850 do současnosti (tj. v současnosti je 680 Mha lesní plochy méně než v roce 1850).¹

Sekvestrace uhlíku v zemědělské půdě a biouhlu: Výchozí nastavení maximálního potenciálu sekvestrace uhlíku v zemědělské půdě a biouhlu („% max. potenciálu“) pochází ze středu rozsahů zprávy Královské společnosti z roku 2018 „Odstraňování skleníkových plynů“(tabulka 2, kapitola 2). Například posunutím posuvníku biouhlu v simulátoru na hodnotu „100 % max. potenciálu“ se zvýší odstraňování až na 3,5 Gt/rok, což bylo převzato z rozsahu 2-5 Gt/rok uvedeného ve zprávě. Pro vyšší odstranění lze upravit nastavení „Carbon dioxide removal maximum“ (Maximální odstranění oxidu uhličitého) v rámci zobrazení Assumptions (Předpoklady) až na nejvyšší hranici rozsahu převzatého ze zprávy. Například maximum pro biouhel lze zvýšit na 5 Gtun/rok.

Struktura modelu🔗

Zahrnuté metody odstraňování CO₂ z přírody jsou modelovány nezávisle na sobě. Každá z nich se liší svým maximálním potenciálem sekvestrace, rokem, kdy by se mohla začít rozšiřovat, dobou, za kterou se v ní uhlík uloží, a mírou úniku uhlíku v čase (uložený uhlík není vždy trvalý).

Zalesňování: Lesy jsou dynamické a vedou jak k pohlcování uhlíku, tak k emisím. V grafu „Odstraňování CO₂ v důsledku zalesňování“ si všimněte, že čisté odstraňování CO₂ je nižší než celkové odstraňování v důsledku ztráty uhlíku v důsledku rozpadu a lesních požárů ve starších nebo nezdravých lesích. Pro vyšší pohlcení lze upravit hodnotu „Max available land for afforestation“ (Maximální dostupná půda pro zalesňování) v rámci „Afforestation settings“ (Nastavení zalesňování) v zobrazení Assumptions (Předpoklady). Chcete-li například prozkoumat výsadbu bilionu stromů, zvyšte posuvník „Max available land for afforestation“ na 900 Mha (s průměrným rozestupem stromů odpovídajícím střední hodnotě z Russell (2020)).

Případové studie🔗

New York, USA: Zvýšení hustoty městských stromů o 343 stromů na kilometr čtvereční snížilo v New Yorku výskyt dětského astmatu o 29 %.²

Časté otázky🔗

Proč není výsadba stromů (zalesňování) účinnější?
Kde se mohu dozvědět více o různých typech CDR? Na těchto odkazech naleznete podrobné informační přehledy o těchto typech CDR:

Další dotazy a podporu naleznete na adrese support.climateinteractive.org.

Poznámky pod čarou

[1]: Hurtt, G. C., L. Chini, R. Sahajpal, S. Frolking, B. L. Bodirsky, K. Calvin, J. C. Doelman, J. Fisk, S. Fujimori, K. K. Goldewijk, T. Hasegawa, P. Havlik, A. Heinimann, F. Humpenöder, J. Jungclaus, Jed Kaplan, J. Kennedy, T. Kristzin, D. Lawrence, P. Lawrence, L. Ma, O. Mertz, J. Pongratz, A. Popp, B. Poulter, K. Riahi, E. Shevliakova, E. Stehfest, P. Thornton, F. N. Tubiello, D. P. van Vuuren, X. Zhang (2020). Harmonization of Global Land-Use Change and Management for the Period 850-2100 (LUH2) for CMIP6. Geoscientific Model Development Discussions.

[2]: Lovasi, G. S., Quinn, J. W., Neckerman, K. M., Perzanowski, M. S., & Rundle, A. (2008). Children living in areas with more street trees have lower prevalence of asthma. Journal of Epidemiology & Community Health, 62(7), 647–649.